• PC
  • Posted By
Svět OS


Postupné uÄení se používá snad od nepamÄ›ti a na nÄ›Äem podobném bude pracovat i umÄ›lá inteligence. Každý poÄítaÄ se bude schopen uÄit sám a je jedno, jaký operaÄní systém bude používat. VÅ¡echny se to nauÄí. Zda toho bude lidstvo jednou litovat, to ukáže až Äas.  

Pokud píši o operaÄních systémech, míním tím hlavnÄ› dva nejrozšířenÄ›jší a tím je bezesporu Windows a pravdÄ›podobnÄ› Linux. Oba systémy se zaÄínají podobat jeden druhému, ale Windows je masovÄ›jší. Je totiž vÅ¡ude možnÄ›, i tam kde být nemusí. Firma Microsoft jej dodává vÅ¡ude kam to jde a velká vÄ›tÅ¡ina nových poÄítaÄů má v sobÄ› ukrytý právÄ› jejich produkt. Na Linux se tak nÄ›jak zapomíná, aÄkoli bez nÄ›j by například internet doznal jistých problémů. A nemalých.

 poÄítaÄová myÅ¡

Je také pravda že tento OS je o dost mladší, vlastnÄ› zaÄal vznikat kolem roku tisíc devÄ›t set osmdesát tÅ™i. Å lo pÅ™itom hlavnÄ› o svobodný software a Äasem se z toho vyklubal obrovský podnik, kterého Linux má nÄ›kolik odnoží. SprávnÄ›jší výraz je asi distribuce, než odnož, ale nemá smysl si hrát se slovíÄky.  

monitor

Kolik takových „dister“ je v souÄasnosti na poÄítaÄích asi nelze pÅ™esnÄ› urÄit. Možná snad jen pÅ™ibližnÄ› odhadnout. A kterých je nejvíce. Poslední Äísla by mohla napovÄ›dÄ›t, že to bude Linux Ubuntu a po nÄ›m Mandriva. Jsou tu vÅ¡ak jeÅ¡tÄ› další velcí hráÄi. Například Open Suse, Fedora, Mint nebo také Slax. Výhodou je pÅ™edevším tedy jejich cena, jsou zadarmo, ale také to, že nÄ›která distra lze použít i na hodnÄ› starých poÄítaÄích, kde by již normální Windowsy ani nepíply. Je to dáno hlavnÄ› vnitÅ™ním uspořádáním. A další nejvÄ›tší výhoda je ta, že lze každou odnož vyzkouÅ¡et než instalace. StaÄí mít tedy disk nebo USB s přísluÅ¡ným OS a zastrÄit jej do poÄítaÄe. Po chvíli může každý, kdo chce zaÄít zkouÅ¡et nový systém, aniž by se to starého dotýkalo. Poté staÄí nosiÄ vyjmout a pracovat dále v tom OS, který tam je. 

  • PC
  • Posted By
Počítačová grafika

Všude kolem nás

Často si to neuvědomujeme, ale na každém kroku si můžete všímat nějaké grafiky, která byla vytvořena přes počítačový software. Příkladem je třeba letáček supermarketu, který nám přišel do schránky. Někdo musel totiž každý produkt nafotit, pěkně oříznout, dát k němu doplňující informace a cenovku. Samozřejmě zde platí různé zásady jako je například dobrá čitelnost, soulad jednotlivých částí k sobě a tak dále.

základní deska

Rozhodně nesmíme zapomenout na získávací funkci, protože by nás měli zaujmout akční ceny a motivovat k návštěvě obchodu. Proto je dobrý marketing rozhodně zapotřebí, abychom pomocí něj mohli snadno zvyšovat své příjmy. Samozřejmě ne každý se může stát grafikem, protože to chce také jisté umělecké cítění. Proto lidé v tomto oboru můžou často dosáhnout na zajímavý plat. Stačí se podívat na velké firmy u nás, přičemž řada z nich investuje do vzhledu letáků, webových stránek a sociálních sítí včetně reklam.

Chytrý software

Všemožné grafické úpravy na vysoké úrovni vznikají díky moderním programům. Třeba taková práce fotografa není pouze o nastavování foťáku a zachycení co nejlepšího snímku. Druhá část se totiž odehrává v podobě úpravy, takže díky ní se fotka posune ještě na vyšší úroveň. V dnešní době je tato část opravdu důležitá. Samozřejmě naučit se ji není jen tak, což platí také o samotném focení.

graf na displeji

Co se týče úpravy fotek, tak zde patří mezi nejlepší Photoshop. Podobně je tomu jako u videí, protože třeba u těch největších tvůrců na YouTube si můžeme všimnout, že během celého videa se nachází mnoho střihů, efektů a animací. Důvod je prostý. Takto celé video vypadá lépe, udrží divákovu pozornost a zaměřuje se na ty nejdůležitější úseky z celé natočené stopy. Pokud byste i Vy chtěli zkusit nějakou tu úpravu mediálních dat, tak klidně můžete začít na programech, které jsou zdarma a vyzkoušet si, zda by Vás to vůbec bavilo.

  • PC
  • Posted By
Ne pro každého je počítač samozřejmost


I když už u nás poÄítaÄe zdomácnÄ›ly a spousta z nás má i vlastní a nedá bez nich ani ránu, není to stále jeÅ¡tÄ› typické pro vÅ¡echny z nás. Stále jeÅ¡tÄ› je v naÅ¡ich Å™adách spousta lidí, kteří prožili klidnÄ› i spoustu let v dobách, kdy tu jeÅ¡tÄ› žádné poÄítaÄe pro normální lidi k sehnání nebyly. Máme v naÅ¡ich Å™adách spousty tÄ›ch, kteří prožili bez poÄítaÄů dÄ›tství a mládí, a dokonce i ty, kteří se bez nich museli obejít i ve vÄ›ku zvaném stÅ™ední. Taková je prostÄ› realita, jakkoliv se to může zdát z dneÅ¡ního úhlu pohledu nepÅ™edstavitelné.

přivřený notebook

Ano, máme tu spoustu lidí, mne nevyjímaje, kteří jeÅ¡tÄ› pamatují doby, kdy se používaly jako zdroj informací výluÄnÄ› noviny a Äasopisy, rozhlas nebo televize. Protože nebylo jak navÅ¡tívit nÄ›jaké ty informaÄní stránky, které tehdy v naÅ¡ich konÄinách navrch zÅ™ejmÄ› ani neexistovaly, protože nebyl důvod je provozovat, když by je nemÄ›li lidé jak a na Äem navÅ¡tÄ›vovat.

zapnutý poÄítaÄ

Máme tu spoustu lidí, kteří zažili doby, kdy se pro vÅ¡echno chodilo do tzv. kamenných obchodů. ÄŒlovÄ›k si musel zjistit, kdy mají kde otevÅ™eno, pak tam v otevírací dobÄ› musel zajít, projít se mezi regály a případnÄ› se optat prodavaÄů, zda vedou a mají to Äi ono. A kolikrát se jelo tÅ™eba z vesnice nÄ›kam do mÄ›sta a ÄlovÄ›k pÅ™iÅ¡el o spoustu Äasu jenom proto, že v jeho místÄ› bydliÅ¡tÄ› přísluÅ¡ný obchod nebyl nebo to shánÄ›né nevedli nebo to zrovna nepÅ™ivezli! A když už nÄ›kdo v ‚nejpokrokovÄ›jší‘ Äásti socialistické éry využil zásilkový obchod, odeslal vyplnÄ›ný formulář s objednávkou poÅ¡tou a pak s napÄ›tím Äekal, zda dostane v doruÄené zásilce to, co si objednal, a místo Äeho tam bude jen strohé oznámení, že to žádané zrovna nemají! A hledání konkurence, která by pak ÄlovÄ›ka uspokojila, bylo mnohdy nad lidské síly, a tak se obvolávali známí z jiných mÄ›st nebo se ÄlovÄ›k, kdykoliv nÄ›kam jel, pídil po obchodech, zda tam v cizím místÄ› náhodou nemají…

A každý z lidí umÄ›l Äíst papírové jízdní řády, musel umÄ›t i to Äi ono. Protože se to tehdy nedalo vyřídit bleskovÄ› pÅ™es internet. Nebyly tu poÄítaÄe. Což dnes zní neuvěřitelnÄ›, ale bylo to tak.