• PC
  • Posted By
Svět OS


Postupné uÄení se používá snad od nepamÄ›ti a na nÄ›Äem podobném bude pracovat i umÄ›lá inteligence. Každý poÄítaÄ se bude schopen uÄit sám a je jedno, jaký operaÄní systém bude používat. VÅ¡echny se to nauÄí. Zda toho bude lidstvo jednou litovat, to ukáže až Äas.  

Pokud píši o operaÄních systémech, míním tím hlavnÄ› dva nejrozšířenÄ›jší a tím je bezesporu Windows a pravdÄ›podobnÄ› Linux. Oba systémy se zaÄínají podobat jeden druhému, ale Windows je masovÄ›jší. Je totiž vÅ¡ude možnÄ›, i tam kde být nemusí. Firma Microsoft jej dodává vÅ¡ude kam to jde a velká vÄ›tÅ¡ina nových poÄítaÄů má v sobÄ› ukrytý právÄ› jejich produkt. Na Linux se tak nÄ›jak zapomíná, aÄkoli bez nÄ›j by například internet doznal jistých problémů. A nemalých.

 poÄítaÄová myÅ¡

Je také pravda že tento OS je o dost mladší, vlastnÄ› zaÄal vznikat kolem roku tisíc devÄ›t set osmdesát tÅ™i. Å lo pÅ™itom hlavnÄ› o svobodný software a Äasem se z toho vyklubal obrovský podnik, kterého Linux má nÄ›kolik odnoží. SprávnÄ›jší výraz je asi distribuce, než odnož, ale nemá smysl si hrát se slovíÄky.  

monitor

Kolik takových „dister“ je v souÄasnosti na poÄítaÄích asi nelze pÅ™esnÄ› urÄit. Možná snad jen pÅ™ibližnÄ› odhadnout. A kterých je nejvíce. Poslední Äísla by mohla napovÄ›dÄ›t, že to bude Linux Ubuntu a po nÄ›m Mandriva. Jsou tu vÅ¡ak jeÅ¡tÄ› další velcí hráÄi. Například Open Suse, Fedora, Mint nebo také Slax. Výhodou je pÅ™edevším tedy jejich cena, jsou zadarmo, ale také to, že nÄ›která distra lze použít i na hodnÄ› starých poÄítaÄích, kde by již normální Windowsy ani nepíply. Je to dáno hlavnÄ› vnitÅ™ním uspořádáním. A další nejvÄ›tší výhoda je ta, že lze každou odnož vyzkouÅ¡et než instalace. StaÄí mít tedy disk nebo USB s přísluÅ¡ným OS a zastrÄit jej do poÄítaÄe. Po chvíli může každý, kdo chce zaÄít zkouÅ¡et nový systém, aniž by se to starého dotýkalo. Poté staÄí nosiÄ vyjmout a pracovat dále v tom OS, který tam je.