Radost z počítače
Já si myslím, že v dnešní době počítače jsou už úplně denním chlebem a je logické, že také každý bude chtít mít doma nějaký počítač. Já jsem jako sedmnáctiletá holka dostala svůj první počítač. Bylo to úplně hrozné, vůbec jsem s tím neuměla zacházet, a navíc ten starý počítač mě úplně celý zabral můj stůl. Oblíbený školní můj pracovní stůl. Když jsem šla potom do školy, chodila jsem už na střední školu a opravdu hodně mě to těšilo a byla jsem ráda, že konečně mám také svůj vlastní počítač. Jenomže také jsem si kolikrát říkala, kde se budu učit, když celý můj pracovní školní stůl je jenom pro počítač?
Opravdu hodně mě to naštvalo! Já v té době ještě nebyla vůbec zvyklá na to, že mám počítač a že vlastně na něm mohu dělat úplně všechno. Ale i tak stejně jsem například při referátu chodila do knihovny a hledala jsem v knihách různé zajímavé články. A teď jsem podle toho dělala referáty anebo různé práce do školy. A místo toho, abych tohle třeba hledala v počítači, tak jsem stále chtěla mít všechno v knihách. Knihy miluji! Myslím si, že mnoho lidí také tohle takhle dělá, že dříve to všechno museli lidé hledat v časopisech anebo v odborných knihách či encyklopediích.

V posledních desetiletích je to všechno v počítači, ale také jsem si řekla, že bych jednou schválně chtěla zkusit udělat nějaký referát opět z knihy, takže jsem šla minulý týden do knihovny. Vzala jsem si tam různé encyklopedie a také odborné knihy. A šla jsem udělat nějaký referát. A měl to být referát o počítači. Takže super. Musím uznat, že jsem opravdu uspěla, když jsem potom tohle ukázala svým dcerám a také svému partnerovi. Oni se smáli a řekli, že je tohle docela dobré, že prý kdybych třeba byla v osmé nebo v deváté třídě, že prý bych určitě dostala jedničku. Nevím, jestli jsem se měla urazit nebo potěšit, ale docela mě to překvapilo.